Montáž kamenných obkladů - jak na lepení?
Pokládku našich produktů zvládne každý, kdo má trochu trpělivosti, zručnosti a nějakou tu stavební praxi, alespoň na hobby úrovni. Ovšem je nezbytné dodržovat určitá pravidla. Nutno podotknout, že se jedná o univerzální postup, jehož cílem je seznámit zákazníka s hlavními principy pokládky. Při samotné realizaci je nutné se řídit montážním návodem, který odpovídá konkrétnímu obkladu a jeho vlastnostem. A také konkrétním podmínkám na Vaší stavbě, které mohou být vždy specifické.
1. Výběr místa a rozvržení obkládání
Nejdříve je potřeba zvážit: co, kam a jak budeme lepit. Kromě estetického hlediska musíme přihlížet také na vlastnosti daného obkladu, resp. z jakého materiálu je vyroben. Musíme zvážit, zda bude kamenný obklad vystaven nadměrné vlhkosti, teplotním výkyvům, extrémní nečistotě nebo jestli se může dostat do kontaktu s vodou. Toto je nutné obzvlášť řešit, pokud jsme si vybrali sádrový obklad, který není možné vůbec na taková místa lepit. Bereme v potaz i to, zda je plocha v celém svém obsahu dobře přístupná, aniž by byla ohrožena bezpečnost práce. V opačném případě je potřeba nejdříve vyřešit lešení.
V tomto kroku by také nemělo chybět pečlivé rozměření plochy, tak abyste dosáhli vzhledu, který požadujete a současně jste docílili co nejmenšího odpadu.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Chcete-li za každou cenu použít sádrový obklad na krb, nejdříve jej odizolujte termoizolační stěrkou. Snížíte tak riziko prasknutí obkladu.
- Obkládáte-li stěnu až po strop, rozměřte si obklady tak, aby Vám vyšel v nejvyšší řadě pod stropem celý (neřezaný) kus. Dosáhnete tak lepšího vizuálního vzhledu.
- Skladba probíhá nejčastěji na vazbu s přesahem za účelem zneviditelnění spojů. Nejlepšího efektu lze dosáhnout s přesahem 1/3.
2. Pracovní nářadí a pomůcky
Před začátkem samotné realizace je nutné zajistit nezbytné nářadí a pomůcky, které jsou běžně dostupné v jakémkoliv hobby marketu či stavebninách. Jsou to především:
Nezbytné pomůcky
- metr, tužka, úhelník (vinkl)
- zubová špachtle (používá se výška zubu 8 nebo 10 mm)
- vodováha
- úhlová bruska s diamantovým kotoučem, popř. stolní pila na kámen
- nádoba na lepidlo a vodu (kbelíky)
- míchadlo (případně vrtačka s míchacím vřetenem)
Další pomůcky
- štětec (pro nanášení penetrace)
- rozprašovač (pro nanášení impregnace)
- klasická špachtle (pro natahování lepidla na zadní stranu obkladu v tenké vrstvě)
- lepící páska
- zakrývací fólie
- zednická šňůra (brnkačka)
- respirátor
- smetáček, kartáč
Při řezání obkladů doporučujeme používat respirátor, kvůli vysoké prašnosti. Pokud nám to podmínky dovolují, řežeme venku nebo v dobře větraných místnostech. Samozřejmě nemusíte využít všechny zde uvedené pomůcky a naopak můžete využít jiné, které jsme neuvedli. Přihlížíme na konkrétní podmínky lepení.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Zubovou špachtli, míchadlo a další nářadí, které bude v kontaktu s lepidlem, před použitím namočte. Nářadí se Vám pak bude lépe čistit.
- Obkládáte-li velké a členité plochy, diamantový kotouč po určitém otupení vyměňte za nový. Budete mít čistější a přesnější řezy bez štípání obkladu.
- Nesnažte se ušetřit tím, že koupíte levný diamantový kotouč. Kotouče se dají koupit v rozmezí 50 až 1000 Kč a rozdíly v kvalitě jsou opravdu obrovské.
3. Příprava podkladu
Nejčastější příčinou komplikací při montáži je podcenění této etapy. Proto ji doporučujeme věnovat zvlášť velkou pozornost. Podkladní plocha musí být:
- čistá (není špinavá od hlíny, mechu atd.)
- suchá (zejména pokud dochází k trvalému vzlínání vlhkosti, je potřeba najít příčinu a tu odstranit)
- zbavená prachu (po přejetí zdi rukou Vám na ruce nezůstanou žádné částice)
- bez mastnot (případně nutné odmastit vhodným prostředkem)
- bez nátěrů (všechny stávající výmalby je nutné odstranit)
- nosná (v případě pochybností přizvěte statika nebo odborného stavaře)
- svislá a rovná (na toto Vám dá odpověď dlouhá vodováha)
- soudržná (po lehkém poťukání kladívkem ze zdi nic neodpadá)
Jestliže podklad nesplňuje některou z těchto podmínek, je nutné provést nezbytná opatření, předejdete tím zbytečným a nákladným komplikacím v budoucnu, které mohou vést až k odpadnutí obkladu.
Případné praskliny na povrchu se musí vytmelit vhodným tmelem a případně je potřeba zjistit, jaký byl důvod praskání. Podkladní plocha by měla být izolovaná, aby nedocházelo k odlupování obkladů z důvodu potenciální vlhkosti z vnitřní strany (typicky opěrné zídky, ploty...).
Na připravený podklad následně naneseme rovnoměrně v celé ploše penetraci, která zajistí správnou přilnavost. Penetraci volíme dle typu podkladní plochy a její nasákavosti (savost x nesavost). Vhodnost penetrace k Vašemu konkrétnímu podkladu konzultujte buď přímo s námi nebo s jinými prodejci penetračních nátěrů (stavebniny). Penetrační roztok ředíme podle návodu na obalu. Nanášíme buď štětcem nebo válečkem. Po nanesení penetrace je nutné dodržet technologickou přestávku dle pokynů na obalu. Nejčastěji se jedná o 24 hodin.
Pokud chcete obklad lepit na zateplenou fasádu, musíte postupovat podle jiných postupů - více čtěte zde.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Pokud nesplňuje podklad některý požadavek, konzultujte potřebná opatření se zedníkem, nebo jiným řemeslníkem z oboru.
- Sádrokartonové podklady, CETRIS desky a další méně nosné konstrukce je potřeba dostatečně fixovat pro zvýšení nosnosti.
- Při montáži na zateplenou fasádu je nutné provést dostatečné kotvení hmoždinkami s ocelovým trnem. Podklad samozřejmě musí být armovaný perlinkou.
- Pokud nalepíte obklad na nátěr, celá váha obkladu bude držet pouze na tomto milimetrovém nátěru. Pokud se tedy začne časem loupat, půjde dolů i obklad.
- Nedoporučujeme montáž obkladů na štukovou "fajnovou" omítku. Obvykle nebývá příliš soudržná a nosná.
- Dochází-li k nadměrnému vlhnutí stěny, je mylná představa, že obkladem se vše vyřeší. Nejprve je nutné najít příčinu, proč k vlhnutí dochází a tu odstranit!
4. Příprava obkladů
Připravíme si vždy, alespoň 4 různá balení obkladů, z kterých budeme střídavě odebírat jednotlivé kusy. Důvodem je fakt, že při výrobě může docházet k jemným barevným odlišnostem, což je účelové (přírodní vzhled). Tímto krokem dosáhneme harmonického a přírodního vzhledu v celé ploše. Z tohoto důvodu doporučujeme objednávat množství obkladů s vypočítanou rezervou, při dodatečném doobjednání se může jednat o odlišnou výrobní šarži a barevný odstín obkladu se může trochu lišit, což může pokazit výsledný vzhled. Při odebírání obkladů musíme vždy rubovou stranu obkladu očistit od zbytků prachu z výroby. Posloužit může třeba drátěný kartáč a smetáček. Na rubu obkladu může někdy být lesklá vrstva (škraloup) z výroby, ta musí být bezpodmínečně odstraněna drátěným kartáčem.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Vyskládejte si obklady na zem kolem sebe (aby Vám ale nepřekážely) pohledovou stranou nahoru. Budete tak mít přehled a můžete tak lépe vybírat a kombinovat jednotlivé obklady podle barev a struktury. Dosáhnete tak požadovaného, nepravidelného vzhledu.
- Před lepením si plochu vyskládejte "nanečisto" na podlahu. Můžete si vše krásně rozvrhnout a neřešit to až v momentě kdy Vám schne lepidlo.
- Každý obklad má určitou rozměrovou toleranci, proto buďte pečliví a pokud některý obklad nepasuje (dělá se škvíra), vyměňte jej za jiný či jej flexou mírně obruste.
5. Samotná montáž
Ještě před rozmícháním lepidla si připravíme zakládací lištu pro první řadu. Můžeme použít rovnou desku či hranolek, který do stěny přivrtáme dle vodováhy. Většinou se používají natloukací hmoždinky. Zakládací lištu si rozměřte tak, aby Vám nahoře ani dole nevycházel žádný malý dořez, který by se Vám velice špatně řezal.
V kbelíků, či jiné nádobě si připravíme lepidlo. Při přípravě lepidla dodržujeme pokyny, uvedené na obalu. Lepidlo mícháme, dokud nebude zajištěná optimální konzistence (pro Vaši představu - obvykle připomíná zhruba konzistenci bramborové kaše). Lepidlo nanášíme zubovou stěrkou na obkládanou plochu (svislým tahem) a současně v tenké vrstvě na rubovou stranu obkladu (vodorovným tahem). Následně přitlačíme obklad k ploše a srovnáme jej do požadované polohy.
Obklady k sobě klademe "na doraz". Pokud lepíme spárovaný obklad, je potřeba vytvářet spáry pomocí dřevěných vymezovacích kolíčků.
Obkládáte-li i vnější rohy, pak začínáme každou novou řadu právě od rohů a pokračujeme až na konec stěny, kde obklad zařízneme úhlovou bruskou s diamantem. Pokud obkládáte od rohu k rohu, tak obklad seřízněte vždy na jiném místě, ať nejsou řezy nad sebou. Při lepení průběžně kontrolujeme vodorovnost, svislost a případné nerovnosti okamžitě řešíme buď klínkem nebo zbroušením obkladu. Další řadu začínáme vždy s přesahem cca 1/3 nebo 1/2 (na vazbu).
Pokud zamažeme pohledovou stranu obkladu lepidlem, ihned nečistotu odstraníme pomocí vlhké houbičky. Po zaschnutí je odstraňování velmi obtížné, prakticky nemožné aniž byste poškodili povrch obkladu.
V jednom kroku by mělo být aplikováno maximálně 5-6 řad obkladu. Poté by měla následovat 12-hodinová technologická přestávka, aby se obklad nezhroutil svou vlastní váhou. Hodně však záleží na tom, jak velké plochy obkládáme.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Při lepení musí být použito flexibilní lepidlo třídy minimálně C2TE S1 (při montáži na klasické zdivo).
- Pro lepení sádrových obkladů musí mít lepidlo nutně bílou barvu. Šedé může udělat na povrchu obkladu mapy.
- Případné nerovnosti můžete upravovat pomocí dřevěných klínků, kterými obklady podložíte dokud nevyschne lepidlo. Pak se klínky odstraní.
- Při přitlačení obkladu ke stěně doporučujeme provést pár mírných pohybů do stran, aby se lepidlo dobře roztáhlo po celé ploše pod obkladem a nevznikala dutá místa.
- Při obkládání vnitřních i vnějších rohů obklady střídavě otáčejte tak, aby nedošlo ke vzniku svislého, nevzhledného spoje.
- Dbejte na to, aby lepidlo bylo stále "živé". Je potřeba jej zhruba každých 15 minut znova promíchat.
- Pro první 2 várky si namíchejte menší množství lepidla. Stres ze zasychání lepidla v kbelíku přináší nepřesnosti v lepení, řezání a umazání obkladů.
- Když obklad uřežete, tak ho před nalepením pořádně zbavte prachu. Až je nalepeno, dělá se to velmi obtížně.
6. Spárování
Tento krok provádíme pouze v případě, že naše obklady jsou ke spárování určené. Bude se tedy zejména jednat o nepravidelný kámen či cihlové obklady. Spárování provádíme pouze tehdy, pokud je lepidlo již dobře vyschlé. Před spárováním ze spár odstraníme případné nečistoty a prach. Při spárování se řídíme zejména pokyny na obalu spárovací malty.
Nanášení spárovací směsi provádí buď pomocí spárovacího pytle, který lze zakoupit, nebo si jej můžete zkusit vyrobit například z igelitové tašky svépomocí. Nanášení je možné také pomocí "pistole" nebo vtlačováním polosuché směsi do spár pomocí spárovací špachtle. Spáru vyhladíme hladítkem pro spárování a nakonec ometeme smetáčkem.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Pří výběru spárovací malty dejte zejména pozor na to, aby byla spárovací malta určena pro větší šířku spár. Minimálně na 10 mm širokou spáru.
- Aplikujete-li obklad do exteriéru nebo do koupelny, musí být spárovací malta hydrofobní, tedy voděodolná. V exteriéru také mrazuvzdorná.
- Dbejte na dodržení správné konzistence při rozmíchávání malty. Nesprávný poměr může způsobit praskání a vypadávání spár.
7. Finalizace a impregnace
Po dokončení pokládky následuje očistění celé obložené plochy a úklid pracoviště. Na závěr můžeme na obklad nanést hydrofobní impregnaci, která zvýší odolnost obkladu proti okolním vlivům, zejména vodě. Impregnace slouží také jako prevence proti blednutí barev obkladu a vzniku vápenných výkvětů. Vzniku výkvětů se nedá nikdy s jistotou zabránit. Výkvěty vznikají zpravidla tam, kde je vysoká vlhkost. Jedná se o přirozený jev spojený se zráním betonu a nijak nesnižují technické, či užitné vlastnosti obkladu. Je to pouze estetická vada, která časem zmizí běžným užíváním. Někdy je možné tento výkvět odstranit pomocí roztoku vody a octu, v závislosti na typu obkladu. Impregnace má smysl především v exteriéru a v interiéru na místech s vyšším znečištěním (koupelny, krby, kuchyně..), dále pak u sádrových obkladů.
V závislosti na typu impregnace můžeme dosáhnout buď efektu zvýraznění barev (obklad vypadá jako by byl neustále mokrý), nebo zachování barev (barvy se nezmění). Je důležité číst obal na impregnacích. Některé mohou být jen do exteriéru. Některé mohou být hořlavé (nelze použít v blízkosti krbu).
Impregnaci nanášíme nejčastěji rozprašovačem a to buď v jedné nebo více vrstvách (dle typu impregnace). Na hladké povrchy je možné nanášet i štětcem.
Proces impregnování je dobré opakovat. V interiéru cca 1x za 10 let. V exteriéru cca 1x za 5 let. Použitím impregnace nedojde k porušení paropropustnosti fasády.
PRAKTICKÉ TIPY K TOMUTO KROKU:
- Před celoplošnou aplikací naneste vybranou impregnaci pouze na kousek obložení a počkejte, co se stane se vzhledem obkladu. Vyvarujete se tak nepříjemným překvapením po celoplošném nastříkání.
- Pokud je obložená plocha v kontaktu s veřejnými prostory (ploty, komerční objekty), doporučujeme volit impregnaci na bázi silikonu, která ochrání obklad před graffity (sprejery).
- Pokud naimpregnujete sádrový obklad, bude možné ho čistit od základního prachu vlhkým hadříkem, nikoliv však mokrým.
- Impregnaci nanášejte rovnoměrně tak, aby roztok po obkladu nestékal. Zároveň žádné místo nevynechejte.
8. Údržba
Naše obklady nevyžadují speciální údržbu. Jednou za několik let můžeme obklady znovu impregnovat, jak bylo řečeno. Obklady v exteriéru jednou za čas omyjeme hadicí, nebo vysokotlakým čističem WAP. V interiéru řešíme nečistoty běžnými mycími prostředky, vysavačem a prachovkou. Pamatujme na to, že sádrové obklady nesmí přijít do kontaktu s vodou. Obklady čistěte vždy tak, abyste je mechanicky nepoškodili.
| Gratulujeme, zvládli jste to! :-)
- Není Vám některý krok jasný? Nebo máte jakýkoliv jiný dotaz? ZEPTEJTE SE nás.
- Podívejte se, JAK VYBRAT ten správný obklad právě pro Vás.